EKOSPOTŘEBITEL

18.04.2015 18:21
 

Milí rodiče, přátelé, ekospotřebitelé,

nejdůležitější součást šatníku děťátka, jak všichni víme, jsou právě pleny. Dlouhou řadu let se děti balily pouze do plenek látkových, v posledním desetiletí nabývají na významu plenky na jedno použití. Na straně látkových plenek stojí tradice, plenky na jedno použití propaguje reklama.

Co je však pro vaše miminko lepší?

 

Než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, musíme se o plenkách, jejich výrobě a vlivu na zdraví našich dětí i na zdraví naší přírody něco dozvědět. Možná Vám k tomu pomohou i tyto stánky či v roce 2006 nově vydaná brožura Pleny pod lupou, která odpovídá na 15 nejčastějších otázek o plenách a nabízí možnosti skladů dětských plen, ale ukazuje i postupy stříhání, šití a pletení plen, kalhotkových plen i svrchních kalhotek. K dispozici je na Rose, ale i v dalších ekoporadnách v ČR a SR.

 

Vydání brožury v rámci projektu Propagace a podpora udržitelné spotřeby podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

 

Brožura je psána v podobném duchu, jako předchozí letáček o plenách. Je v ní řada aktuálních a podrobnějších informací, nové propočty finanční a časové náročnosti , srovnává různé druhy plen z hlediska životního prostředí, pohodlí, finanční stránky i dalších vlivů.

 

Tvrzení, že:

bavlněné pleny jsou k šetrnější k životnímu prostředí (i k dítěti)

a doporučení:

vybírat pleny s ohledem na jejich vliv na životní prostředí,

zůstává stále však platné.

A proto:

 

Chcete hýčkat své dítě v bavlnce,

  • mít postaráno o plenky bez zbytečné námahy a utracených peněz,

    • věnovat více času svému dítěti,

      • vytvářet méně odpadu,

        • používat plenky přátelsky k přírodě

          • a zároveň být „IN“?

 

Objevte šetrné pleny k životnímu prostředí i ke zdraví Vašeho dítěte.

 

Druhy plen

Na našem trhu se můžeme setkat se dvěma základními druhy plen – s plenami látkovými a jednorázovými (zjednodušeně).

 

I. Látkové pleny= opravdové pleny které lze rozdělit do několika kategorií. Jsou jimi:

a) rovné pleny – sem patří klasické čtvercové pleny, froté pleny (jakoby malé ručníčky), plenky vázací z úpletoviny

b) vícevrstvé pleny – obdélníkové plenky, které jsou kvůli lepší savosti vyrobeny z více vrstev

c) tvarované plenky – vícevrstvé plenky anatomicky tvarované (vykrojení v oblast nožiček), plenku si lze založením vpředu a vzadu přizpůsobit velikosti dítěte

d) kalhotkové plenky – plenky, které svým vzhledem připomínají jednorázovou plenku, dají se však prát.

 

Všechny výše uvedené plenky vyžadují, aby se přes ně navlékly svrchní kalhotky – tím se zabrání prostupování vlhka na oblečení apod. Nejoblíbenější jsou kalhotky z polyesteru s polyuretanovým zátěrem, z čisté ovčí vlny, nově lze koupit kalhotky z fleecu.

e) plenka all-in-one (vše v jednom) – kalhotková plenka, která je nejjednodušší na používání, protože svrchní kalhotky jsou její součástí.

 

Nejčastější materiálem pro výrobu plen je bavlna, v mnoha případech nebělená, či dokonce biobavlna (bavlna z šetrného a kontrolovaného zemědělství vypěstovaná bez použití herbicidů, pesticidů a jiných látek). Pro lepší absorpci a rychlejší schnutí mohu být savá jádra vyrobena z polyesteru či viskózy.

 

Počet plen doporučený pro celé přebalovací období se liší u každého typu. U klasických čtvercových se např. doporučuje 40-60 ks, jelikož se používají průměrně dvě na jedno přebalení. U vícevrstvých je doporučen počet 18-24 ve dvou velikostech (dle věku resp. velikosti dítěte). A kalhotkových plen, u kterých lze nastavit velikost podle velikosti dítěte, postačí 18-24 na celý přebalovací věk.

 

Nevýhody

  • Vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny čím dál tím méně náročné na čas péči.

  • Při nešetrném praní se mohou podílet na znečištění vod, při výběru nevhodného pracího prášku či jeho zbytky mohou dráždit pokožku.

  • Většina moderních plen se dá zatím koupit pouze přes internet či prodejce.

Výhody

  • I přes výše uvedený zápor spotřebovávají celkově (i s praním) méně energie a vody při praní než jednorázovky. (Při výrobě celulózy a dalších materiálů, které jednorázovky obsahují, se používá velké množství vody, a tato výroba je energeticky velmi náročná).

  • Na výrobu je spotřeba surovin také , menší (bavlna, hedvábí, vlna, bambus apod.).

  • Nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad.

  • Jejich používání je levné.

  • Dítě bývá rodiči dříve vedeno k tomu, aby se obešlo bez plenek.

  • Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte, minimalizována jsou též další zdravotní rizika – např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů (vliv na plodnost, zvláště u chlapců), nesprávný vývoj kyčlí atd.

  • Látkové pleny v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní (na zádech i okolo nožiček) a dobře tak chrání ostatní oblečení od znečištění.

 

 

II. Jednorázové pleny můžeme taktéž rozdělit do dvou kategorií (dle vlivu na životní prostředí).

a) Tzv. ekopleny někdy též nesprávně nazývané kompostovatelné pleny. |Jejich jednorázové užití (spotřeba) je řadí mezi jednorázovky, jejich následná recyklace – biologický rozklad je však k životnímu prostředí nesrovnatelně šetrnější než klasické jednorázovky.

 

Nevýhody

  • Na výrobu pleny je třeba stále velké množství surovin.

  • Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty Přebalovací věk je delší než u látkových plen – v ČR zhruba o 5-6 měsíců (to pletí u všech typů jednorázových plen).

  • Není zcela vyloučené zdravotní riziko (ze stopových množství škodlivých látek) apod.

  • Jednorázové pleny (obecně) hůře těsní a při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.

  • Pleny lze koupit přes internet či prodejce, zřídka v kamenných obchodech.

  • Ve srovnání s jednorázovými a taktéž finančně nejméně náročnými pratelnými plenami jsou drahé.

Výhody

  • Jsou dobře a rychle rozložitelné. Některé se dají plně nebo částečně vermikompostovat. (Vermikompostování je kompostování pomocí žížal). Proces rozkladu trvá při dobře zřízeném vermikompostu cca 8 týdnů.

  • Přebalování je jednoduché (stejný princip jako u klasických jednorázovek).

  • Odpadá práce s praním a sušením.

  • Neobsahují žádný chlór ani jiná bělidla.

  • Neobsahují zbytečně parfémy, ale přírodní výtažek z čajovníku (Tea-tree).

  • Plenky se prodávají v kompostovatelném obalu.

Obecně lze tedy říci, že ekopleny jsou vhodnou náhradou zvláště pro maminky, které používají opravdové/pratelné pleny a které zároveň chtějí být šetrné k životnímu prostředí i při obtížných situacích, kdy by jinak použily problematicky rozložitelnou a bělenou jednorázovku (např. při cestování).

 

b) Plenky na jedno použití, tzv. jednorázovky jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (většinou buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou folií k ochraně prádla (polyethylen), lepících pásků či suchého zipu a gumiček.

 

Nevýhody

  • Na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport) – cca 250 kg na jedno dítě, pokud počítáme, že děti nosí plenky asi 2 roky.

  • Kromě energetické náročnosti při výrobě mají dále negativní ekologický dopad - doprava (včetně nákupů) a spalování plen po jejich použití, jež zatěžují ovzduší.

  • Při bělení buničiny se zatěžují odpadní vody.

  • Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější – až jedna tuna na dítě. Odpad je nerecyklovatelný, skládkuje se nebo pálí, pleny se rozpadají za 200-400let.

  • Jsou finančně náročné.

  • Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty Přebalovací věk je delší než u látkových plen – v ČR zhruba o 5-6 měsíců (to pletí u všech typů jednorázových plen).

  • Není zcela vyloučené zdravotní riziko (z reziduí stopových množství škodlivých látek) apod.

  • Jednorázové pleny hůře těsní, při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.

Výhody

  • Přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením.

  • Při cestování není nutné starat se o přepírání, pleny lze kdekoliv přikoupit, avšak většinou ve velkém balení.


 

Moderní pleny (vč. jednotné terminologie)

Mezi moderní pleny řadíme především látkové pleny, které jsou na údržbu časově méně náročnější než klasické čtvercové pleny. V praxi se jedná o pleny, jež se vkládají do kalhotek či se používají samostatně. Na českém trhu jsou v současné době (říjen 2006) níže uvedené typy moderních plen.

1. Rovné pleny

  • froté pleny – čtvercové pleny, díky velké savosti stačí jedna na přebalení, leze je skládat jako klasické čtvercové plenky. K dostání jsou ve více velikostech. Vyžadují svrchní kalhotky.

  • vázací pleny – jsou z neběleného bavlněného úpletu, okolo pasu se zavazují šňůrkami. Pro lepší savost je lze kombinovat se čtvercovými plenami. Lze je použít i jako zdravotní plenky pro správný vývoj kyčlí u novorozenců. Plenky mají jednu velikost, kterou lze uzpůsobit dítěti. Vyžadují svrchní kalhotky.

2. Vícevrstvé pleny - mají tvar obdélníku ušitého z většího počtu vrstev, ve středu pleny až z osmi, ve vnější části ze čtyřech. Velmi dobře sají. Vyžadují skládání, i když o dost méně než čtvercové. Vyžadují svrchní kalhotky.

3. Tvarované pleny se rovněž skládají z více vrstev, jejich tvar (vykrojení okolo nožiček) je ale zároveň přizpůsoben tak, aby na zadečku dobře seděly. Jedno-velikostní plenu lze založením vpřed a vzadu přizpůsobit velikosti dítěte. Zapínají se Snappi sponkou (viz příslušenství). Vyžadují svrchní kalhotky.

4. Kalhotkové pleny – svým vzhledem odpovídají jednorázovým papírovým plenám. Zapínají se na suchý zip a okolo nožiček a na zádech mají všité gumičky. Uvnitř je savé jádro. Nemusí se skládat. Jedno-velikostní pleny lze přizpůsobit pomocí cvočků velikosti dítěte. Zapínají se na suchý zip nebo Snappi sponkou. Vyžadují svrchní kalhotky.

5. All in One - kalhotková plena se svrchní vrstvou nepropouštějící vodu, používá se tedy bez plenkových kalhotek.

 

Nejsou to však pouze pleny, které jsou vyvíjeny tak, aby stále byly šetrné k přírodě i dítěti a navíc se snadno používaly. Moderní svrchní plenkové kalhotky také pokročily vpřed. Neprodyšná PVC fólie známá u starších typů svrchních kalhotek (které raději nedoporučujeme používat, jelikož mohou přispět ke vzniku opruzenin) byla nahrazena novými materiály a v současnosti rozlišujeme tři základní druhy svrchních kalhotek:

  • kalhotky z polyesteru (někde i ve směsi s bavlnou) s polyuretanovým zátěrem (PUL); PUL je technologie, kterou využívají výrobci moderního sportovního oblečení. Kalhotky zadrží vodu a propouští páru, díky tomu zůstává oblečení suché a pokožka se díky prodyšnosti nezapaří.

  • kalhotky z ovčí vlny – tyto kalhotky ze 100% ovčí vlny s vysokým obsahem lanolinu mají tu vlastnost, že nasají velké množství tekutiny do sebe, aniž ji propustí ven (na oblečení). Kalhotky se navíc močí regenerují, nemusí se často prát, stačí je nechat vyvětrat. Díky výborným izolačním vlastnostem vlny udržují optimální tělesnou teplotu.

  • kalhotky z fleecu – fleece má podobné vlastnosti jako vlna (nasává vlhkost do sebe, je úplně prodyšný).

Svrchní kalhotky se prodávají v různých velikostech, zapínají se na suchý zip nebo na cvočky, některé jsou dokonce natahovací (se šňůrkou či gumičkou v pase, event. knoflíček).

 

 

Příslušenství k plenám

  • Vkládací plenečky - skládají se z více vrstev a mají tvar obdélníků či oválků. Vkládají se dodatečně do plen a zvyšují jejich sací schopnostVhodné zvláště v noci.

  • Separační pleny jsou tenké polypropylénové fólie, které se vkládají mezi zadeček a látkovou nebo jednorázovou plenu. Propouští moč a zároveň chrání plenu před znečištěním stolicí. Mnohé jsou biologicky rozložitelné (z celulózy či viskózy) a po použití je lze spláchnout do WC. Separační pleny vyrobené z polypropylénu je nutné vyhodit do směsného komunálního odpadu. Alternativou mohou být doma nastříhané pratelné separační pleny z fleecu.

  • Kyblík pro ukládání použitých plenek určených k praní. Pleny lze skladovat i bez namáčení, pouze očištěné od stolice. Dva plné desetilitrové kyblíky odpovídají naplněné pračce.

  • Síťka na použité pleny usnadňuje manipulaci s plenami: prázdnou síťkou vyložíme kyblík, do kterého pak ukládáme použité pleny. Po naplnění síťku zavážeme a i s obsahem přendáme do pračky a vypereme.

  • Sponka Snappi – gumová sponka, která se používá především na „rovné“ a „tvarované“ plenky. Drží tvar plen a zamezuje jejich sklouzávání z tělíčka dítěte (např. při lezení či chůzi).


 

Mezi další příslušenství k plenám a v péči o ně bychom mohli považovat i léčivou vlnu a vložky z buretového hedvábí, prací prášky, mýdla, soli na skvrny, lanolin na impregnaci, nejrůznější přenosné a skladovací tašky na pleny, ubrousky apod. Do široce pojatého významu slova „příslušenství“ můžeme řadit např. i babyšátky.

 

 

Druhy plen dle vlivů na životní prostředí

Vlivy na životní prostředí můžeme rozdělit podle těchto kritérií:

  • Vliv na (vy)čerpání surovin

U látkových plenek je spotřeba surovin v poměru k délce životnosti zanedbatelná. Bavlna je sice zahraniční surovina a ani její pěstování není příspěvkem pro životní prostředí, ale je to surovina obnovitelná. Určité množství surovin u látkových plen spotřebujeme na výrobu pracích prostředků a pokud do bilance počítáme i opotřebení pračky, tak i na celý životní cyklu výrobku (pračky).

U jednorázových plenek je spotřeba surovin mnohem vyšší, spotřebovává se obnovitelná celulóza (dřevo) a neobnovitelná ropa (umělé folie, absorpční látka, lepičky).

Spotřeba surovin se uvádí u jednorázových plenek 10-50x vyšší než u plenek látkových.

  • Vliv na spotřebu energie

U látkových plenek se spotřebovává energie především na praní (včetně energie na výrobu pracích prostředků) a na (zbytné) sušení a event. též zbytné žehlení. Energii na dopravu můžeme vzhledem k délce životnosti a celkové malé hmotnosti plenek pro jedno dítě zanedbat. Energie na praní závisí na typu pračky, na zvoleném pracím programu (a především na teplotě – při praní na 60 spotřebujeme o třetinu méně energie než při vyvářce), energii na sušení (a žehlení) pak můžeme ovlivnit sami – plenky uschnou na čerstvém vzduchu pouze energií ze slunce, kterou nemusíme vyrábět, žehlení se lze vzdát zcela.

U jednorázových plenek je spotřeba energie mnohem vyšší, neboť na jedno dítě se spotřebuje cca 4000 ks plen, tj. asi 200 kg buničiny(celulózy), jejíž výroba je i energeticky náročná. Také je třeba započítat energetické nároky na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi a od zákazníka na skládku či ke spalovně. Rovněž výroba plastových fólií přispívá ke spotřebě energie, i když jejich hmotnost vzhledem ke hmotnosti celulózy je nepatrná.

Na výrobu jednorázových plen je spotřeba energie asi 2-3x vyšší než na výrobu plen látkových včetně praním, sušení a žehlení.

 

  • Vliv na znečištění vody

U látkových plenek se voda spotřebovává a znečišťuje především při praní. Spotřeba vody při výrobě je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Záleží hodně na tvrdosti vody a na volbě pracího prostředku.

U jednorázových plenek jsou spotřeba a znečištění vody závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí už většina výrobních vod z celulózek znovu využívána v uzavřeném cyklu. Avšak velmi důležitý proces (způsob) bělení buničiny (celulózy).

Pokud je vodní hospodářství celulózky v pořádku a většina výrobních vod je znovu využívána v uzavřeném cyklu, znečišťujeme praním látkových plen vodu asi 2x více než ji zatěžuje výroba plen jednorázových.

 

  • Vliv na znečištění ovzduší

Látkové plenky se na znečištění ovzduší podílí především výrobou energie potřebné na praní (a sušení), tedy především emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, případně oxidů síry a dusíku. Využíváme-li hromadnou (např. městkou) prádelnu, znečišťujeme vzduch při dopravě autem výfukovými plyny a taky kvůli větší spotřebě energie na sušení v sušičkách. Pereme-li doma programem na 60°C a sušíme-li na vzduchu, je spotřeba energie a tedy i znečištění ovzduší malé. Spotřebu energie při domácím praní můžeme ještě snížit napouštěním teplé vody do pračky.

Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plenek dochází především při výrobě celulózy (SOx) a umělých hmot (COx, NX i organické látky). Doprava se podílí na znečištění ovzduší výfukovými plyny- toto dopravní znečištění je srovnatelné se znečištěním z výroby vzhledem ke krátké životnosti pleny na jedno použití, neboť plenku je třeba dopravit od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu zneškodňování odpadu. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny.

U jednorázových plenek je znečištění ovzduší mnohem vyšší než u plen látkových.

 

  • Odpady

Látkové bavlněné plenky nevytvářejí téměř žádný komunální odpad. 60 kusů potřebných pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému po sobě 2 i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad.

U jednorázovek vyplývá z průzkumů, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových plenek, za celý přebalovaní věk je to asi 4000 plenek, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot případně zbytků chlóru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. (Rozhodně by se však plenky neměly likvidovat podomácku, tj. kompostovat na zahradě (nejde-li o ekopleny) nebo spalovat v domácím topeništi).

Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové. Dítě „vyprodukuje“ v jednorázových plenkách za rok 2x více odpadu než průměrný občan v ČR.

 

 

Jak snížit zatížení životního prostředí výběrem a způsobem použití dětských plenek

  • Z celkového srovnání plyne, že látkové pleny zatěžují životní prostředí méně než pleny jednorázové. U obou druhů plen můžeme ale hodně ovlivnit způsobem používání a likvidace.

Vlivy na životní prostředí můžeme při používání látkových plenek ovlivnit především způsobem praní, sušení (a žehlení). Látkové plenky stačí prát na teplotu 60°C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska (nehrozí-li bezprostřední nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí). Ve srovnání s vyvářkou ušetříme na jeden prací cyklus až čtvrtinu energie. Energii, vodu i prací prášek ušetříme, budeme-li prát podle zásad ekologicky šetrného praní (viz níže). Spotřebu energie můžeme ovlivnit i výběrem pračky (při nákupu sledujeme energetický štítek) a již výše uvedeným napouštěním teplé vody do pračky. Věnujeme pozornost pracímu prášku, vybíráme bezfosfátový (od 1.10. 2006 jsou fosfáty v pracích prášcích zakázány) a je-li pro nás dostupný, tak prostředek se značkou Ekologicky šetrný výrobek (EŠV). Aviváže se všeobecně nedoporučují. Není nutné používat ani speciální prostředky pro dětské prádlo, dermatologickým testováním procházejí všechny prací prostředky, spíše věnujeme pozornost správnému dávkování (čteme pozorně doporučení výrobce) a máchání (u automatických praček je lépe máchat 2x). Plenky sušíme na volném vzduchu, ideální je sušení na sluníčku (desinfekce a bělení). Použitím sušičky se z hledisek úspor energie nedoporučuje. Zbytečné je i žehlení.

Používáme-li pouze jednorázové pleny, pokusíme se jejich použití omezit na obtížné situace (na cesty, na noc) – možná vás překvapí, že zvlášť v létě, kdy prádlo dobře schne, není s látkovými plenkami taková práce. Pachu z použitých plenek a nepořádku v koupelně se dá snadno předejít použitím vhodných nádob s těsnícím víkem (viz výše – příslušenství k plenám) .

Vlivy na životní prostředí můžeme ale snížit už při samotném nákupu – volíme pleny, které nejsou bělené chlórem nebo plenky z nebělené buničiny. Jednorázovou plenku rozhodně nespalujeme v domácím topeništi – hrozí vznik nebezpečných plynů ani se je nepokoušíme divoce kompostovat , neboť vzhledem k obsahu plastů je použitá plenka v zabaleném stavu téměř nerozložitelná.

 

 

Srovnání časové náročnosti v péči o pleny – resp. o opravdové (látkové) pleny vs. jednorázovky

Na problematiku časové náročnosti v péči o pleny můžeme nahlížet z více hledisek. Počítání časové náročnosti může být různé a individuálně odlišné. Abychom se ale dobrali odpovědi, tak musíme průměrovat čas i vzít v úvahu průměrnou rodinu, byť si uvědomuji nutnost individuálních postupů a přístupů ke každé problematice.

 

Při používání jednorázovek (kdyby jen 5 za den a noc) je to doba nutná minimálně k vynášení koše. Předpokládám minimálně 5x týdně. Můžete namítnout, že odpad vezmete cestou z domu, event. že máme objemný koš, který budete vynášet méně častěji. Rozdíly nastanou i bydlíte-li v přízemí či 10.patře apod. Možná se rádi proběhnete po schodech (pohyb je zdravý). Navíc vynášet koš budete muset asi stejně i s moderními látkovými plenami, ale ne právě kvůli nim a tak často. Druhým žroutem času se může stát nákup jednorázovek neřku-li honěním se za akčními slevami. Některé maminky uvádějí, že slevy nehledají, ale do obchodu budete muset zamířit jistě (a poměrně často) a strávit tam nějaký čas (výběrem, placením u pokladny atp.). Čas budete potřebovat i na samotnou cestu do obchodu. (Námitky typu „stejně chodím okolo“ jsou oprávněné, leč „chodit kolem“ a jít něco koupit se časově drobátko odlišuje). Můžete také oponovat, že koupíte více balíků plen najednou a do obchodu nemusíte tolikrát (více „toho“ nakupujeme právě v akcích a slevách,kterých se dopátráme. Kromě toho, bereme-li více či větší balení, málokdy pro zboží jdeme pěšky. Naopak – na „větší“ nákup vyjedeme autem (!ekolog. aspekt, ale i časové hledisko) – nejčastěji do super/hypermarketů, kde již cesta samotná nám zabere nějaký čas a další čas ztratíme (aniž si to často uvědomujeme) hledáním zboží, porovnáváním cen, u pokladny atd. Přiznejme si, že naše přesvědčení , že „v regálu nic nevybírám, beru to, co již mám doma osvědčené“ není leckdy na místě (většinou se ještě podíváme na cenu podobného zboží někde vedle v regálu či si porovnáme, jak se vyplatí velikost tohoto či onoho balení plen). Zhruba nám se nám tedy časová náročnost u jednorázovek vyšplhala na 1-2 hodiny za týden.

U moderních plen můžeme počítejme čas strávený praním. (Ač by si ho měla počítat spíše pračka než my, nepereme-li v ruce na valše). Tak tedy čas na nandání prádla do pračky, její zapnutí, vypnutí, vyndání prádla z pračky - to člověku zabere asi tak 10 minut.

Věšení plen - dalších 10minut. (Když už máme starší ratolest, může nám třeba podávat nám kolíčky. Děti většinou takové maminkovské práce baví a neberou to jako práci, nýbrž hru. Je to tedy výborný aspekt výchovy našich dětí - pro budoucí přístup k práci i k pomáhání ostatním lidem. V tomto případě se navíc se věnujeme práci i vytváříme prostor pro smysluplnou a pro dítě leckdy zábavnou činnost. Jsme s ním a necháme ho pomáhat, to i přes to, že nám pověšení plen nám zabere jistě více času).

Pleny lze ze šňůry sebrat za 10 minut. Vzhledem k tomu, že žehlení není nutné, tak neztrácíme čas (a energii) želením. Celkem se nám časová náročnost vyšplhala na 30 minut. Pereme-li 3x týdně jsou to 1,5 hodiny za týden. (Dobu, kdy pere za nás pračka nepočítáme - zvládneme v tomto čase jiné činnosti). Výhodu je, že nemusíme stále přikupovat nové pleny, ani běhat s košem.

Srovnání časové náročnosti péče o pleny je tedy nečekaně přibližně stejné (což bývá leckdy pro maminky překvapením).

 

 

Proč se vracet k opravdovým pratelným plenám

Odpověď

  • Kvůli svému dítěti a jeho zdraví.

  • Kvůli tomu, aby naši potomci měli kde kvalitně žít, kvůli životnímu prostředí.

  • Kvůli své „kapse“ – kvůli finančním úsporám.

  • Kvůli úctě k životu a nekonzumnímu životnímu stylu.

  • Kvůli smysluplné tradici.

 

Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Vyvrátit některé mýty o efektivitě jednorázových plen a pohodlnosti jejich užívání a srovnání skutečných výhod a nevýhod nebývá zřejmé na první pohled a v reklamních letáčcích výrobců jednorázových plenek se pravdy nedobereme. Vyvrátit mýty a podložit informace fakty je vždy tvrdá práce. Týká-li sto to našeho pohodlí, času, naší peněženky platí to dvojnásob.

 

O mýtech, které hovoří o úspoře času při používání jednorázovek a naopak plýtvání časem při používání opravdových plen jsme již hovořili (viz výše – časové srovnání náročnosti péče o pleny). A tak jen potvrzuji, že je to jeden z nejsilnějších mýtů při péči o bavlněné pleny, kterému rodiče velmi často podlehnou. Právě i díky argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a také, že děťátko zůstane suché pouze v papírových plenách. Argument náročné práce při péči o bavlněné pleny přetrvává ještě z dob, kdy byly hůře a nákladně dostupné některé spotřebiče (automatické pračky). Je pochopitelný je přístup zaměstnané ženy z poloviny dvacátého století, která pro samou práci neví, „kam dřív skočit“. Automatizace a dnešní technologie však nejen usnadňují dřívější skutečnou dřinu a šetří čas, ale moderní pleny (a způsoby balení do bavlněných či froté kalhotek) nabízejí srovnatelně časově náročnou variantu péče o pleny. Pokud vezmeme jako základ práci s plenkami tak 3 hodiny týdně, měli bychom se zamyslet i nad tím, kolik času strávíme například na nákupech při hledání akčních slev jednorázových plen.

A k těmto výsledků došli i rodiče z Velké Británie, kteří mají s různými druhy plen větší zkušenosti než český spotřebitel. Měli bychom si vzít příklad z Britů, ti již prokoukli tyto reklamní triky a jednorázové plenky odkázali tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo – na cesty, případně na noc, a pro obtížné situace. (I zde se však můžeme zachovat šetrněji - řešením je nahradit klasickou jednorázovku jednorázovou ekoplenou).V každém případě by nám zkušenost z Velké Británie mohla být inspirací.

S časovou ne/náročností úzce souvisí i naše pohodlnost (hraničící leckdy s přirozenou leností).

„Držet krok“ s módou a dobou ve spojení s přesvědčením o rádoby pokroku a snahy být „in“ spatřují zvláště lidé s opravdovou lásku k lidem, přírodě a úctě k životu právě spíše v dobrovolné skromnosti a nekonzumním způsobu života než s nadměrnou spotřebou právě toho nejnovějšího z reklam - toho, co právě „letí“ či tlaku společnosti, který je zaměřen více na „mít nežli „být“. Používání vlastního rozumu a hledání podložených informací a pádných argumentů však v reklamních letácích nenajdeme.

Ohledně zdraví a názoru zdravotníků jste se také již mohli dočíst v brožuře Pleny pod lupou (viz níže info o jejím získání)

Prvotní přesvědčení o finančně úspornějších jednorázových plenkách je velmi rychle vystřídáno realitou finanční náročnosti při bezedném dokupování zásob jednorázových plen a jejich rychlou spotřebou. Jednorázové plenky jsou nejen dražší při nákupu, nýbrž i poté, když propočítáme, co vody, elektrické energie a pracího prášku spotřebujeme na praní látkových plen. Vzali jsme papír a tužku a počítali jsme, a to i přesto, že jsme tušili, že látkové plenky vyhrávají nejen v šetrností k životnímu prostředí, ale i ekonomicky. Výsledek nebyl pro nás žádným překvapením: látkové plenky vyhrávají nejen v šetrností k životnímu prostředí, ale i ekonomicky.

 

Ekologicky šetrná maminka, která dává přednost látkovým plenkám, ušetří nejen životní prostředí, ale i při balení jednoho děťátka jí v peněžence zůstane až 20 000 Kč!


 

Obecné informace k finančním propočtům

Při našich výpočtech jsme brali průměrný věk přebalovaní 2 roky ač je dnes, právě kvůli používání jednorázových plenek, delší, neboť děti, které jsou stále v „suchu“, si neupevňují reflex pro žádání nočníčku.

Při našich výpočtech jsme zanedbali poplatky za odpad a to i přesto, že právě produkce odpadu je největší ekologický „hřích“ jednorázových plenek. Jak už víme z oddílu o životním prostředí, jedno dítě „vyprodukuje“ jen v plenkách až 1 tunu odpadu. Poplatky za komunální odpad jsou ale bohužel většinou vyměřeny na „hlavu“, takže každý (i naše miminka v jednorázových plenkách) platíme stejně. Poplatek však obec odvozuje od skutečných nákladů na likvidaci odpadu. Ten se bude též při zvyšujícím se množství odpadu přirozeně zvyšovat. (Obce budou nuceny stavět nové skládky a spalovny, apod.).

Nepočítali jsme ani náklady na pohonné hmoty při shánění plen v nejrůznějších akcích.

Do nákladů jsme nezapočítali ani čas věnovaný praní plen. V penězích jsme proto nevyčíslili ani práci a čas na pověšení prádla. Navíc i kdyby se práce (naplnění pračky a věšení prádla) převedla na peníze, zdaleka se nepředčí všechny ani jednotlivé výhody bavlněných plen před jednorázovými.

 

Více viz finanční srovnání – pratelné pleny versus jednorázovky

 

 

Šití a skládání plen

Skládání se lze naučit praxí – zkušené maminky Vám jistě poradí různé typy skladů, jež se mírně odlišují u různých typů plen. Jak poskládat plenu lze též nalézt na různých webových stránkách. Pořádají se také kurzy skládání plen.

Podobně je tomu i se samovýrobou – šití plen. Kromě účasti na kurzech jsou jistě přínosné nejen střihy a postupy, ale i přímo návody jak a z čeho plenu ušít z nejrůznějších zkušeností maminek. V roce 2006 vyšla brožura Pleny pod lupou, kde naleznete sklady, střihy, i vzory na pletení plen, kalhotkových plen a svrchních kalhotek.

 

Pamatujte, že vrátíme-li se při výběru plenek k tradici,

darujeme našemu děťátku to nejcennější - zemi bez zbytečných odpadků.

 

 

Přejeme Vám usměvavá a spokojená miminka na zdravé a zelené planetě.

 

www.ekospotrebitel.cz

 

FINANČNÍ ANALÝZA EKOSPOTŘEBITEL

Pokud by se vám pořizovací výdaje u látkových plen zdály vysoké, začněte pouze s nutným množstvím plenek kalhotek (klasické čtvercové pleny beztak upotřebíte i jinak – při odříhávání, krmení apod.), a postupem přikupujte do „své sbírky“. Další alternativou je ušít si plenky i kalhotky, a to třeba ze staršího flanelového či froté oblečení či povlečení.

 

Pozn. : Na koupi plen je České republice uvalena 5% daň z přidané hodnoty. Evropská unie po ČR požaduje, aby bylo veškeré toto zboží přeřazeno do stejné kategorie s 19% DPH. Pokud by se tomu tak stalo, náklady na koupi jednorázovek by se rapidně zvýšily rostly by s každým nově koupeným balíkem jednorázovek a rozdíl mezi počátečními náklady na koupi plen (jednorázovky vs. opravdové pleny) by se tak ještě zvýšil - ve prospěch „opravdových plen“, neboť na svrchní kalhotky je daň 19% již uvalena.